Železné hory, které jsou západním výběžkem Českomoravské vrchoviny. Na západě a na jihu spadají příkře do roviny u řeky Doubravy, zatímco na severu pozvolna přecházejí do Polabí. Jedná se o nesmírně zajímavou a cennou oblast, a proto tady také v r. 1991 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory.
Pro oblast je charakteristický příkrý zlomový svah na západě – Železné hory se od Kutné Hory jeví jako hradba zvedající se nad relativní rovinu do výšky přes 200 metrů. V Železných horách najdeme velmi pestrou a rozmanitou krajinu, jsou zde původní bukové lesy, hluboká údolí, louky, pole. Se Železnými horami jsou také neodmyslitelně spjati Keltové, kteří nás při toulkách budou často provázet.
Nejvyšší kótou Železných hor je Pešava (697 m n. m., jv. od Hlinska – podle Zeměpisného lexikonu ČR, Hory a nížiny, Academia 1987) nebo také často je uváděn Vestec (668 m n.m.; jižně od Horního Bradla – záleží na vymezení Železných hor). Dalšími význačnými vrcholy jsou Spálava (663 m n. m.) u Horního Bradla, Bučina (606 m n. m.) nad Vápenným Podolem, Krkaňka (567 m n. m.) u Ronova nad Doubravou a Kaňkovy hory (557 m n. m.) u Třemošnice. Ty kromě Spálavy neposkytují výhled.
